Onemocnění

MALNUTRICE PŘI NEMOCI

Pokud je příčinou vzniku nebo zhoršení podvýživy přítomnost nemoci, hovoří se o malnutrici při nemoci.

Malnutrice jako zdravotní problém*

(*zdroj https://www.nutritioncare.org/)

Malnutriční pacienti mají oproti dobře živeným pacientům horší průběh nemoci i léčby:

  • 3,4× vyšší riziko úmrtí během pobytu v nemocnici
  • 1,9× delší pobyt v nemocnici
  • 2× častější přeložení na oddělení dlouhodobé péče
  • 1,4× častější potřebu domácí zdravotní péče

Malnutrice jako ekonomický problém

  • 60 miliard Kč ročně jsou odhadované náklady na zdravotní a sociální péči v důsledku malnutrice při nemoci.
  • Náklady na hospitalizaci jsou u malnutričního pacienta až o 73 % vyšší.
  • Další náklady vznikají v důsledku opakovaných pobytů v nemocnici, které jsou u malnutričních pacientů podstatně pravděpodobnější.
  • Náklady na péči o malnutričního pacienta v domácím prostředí, ztráta výdělku a kvality života jsou nevyčíslitelné.

MALNUTRICE V ONKOLOGII

Situace

Správná a dostatečná výživa během léčby rakoviny je důležitou podmínkou úspěchu léčby!

Výživa je bohužel často zanedbávána. Pozor na mýty a pověry! Ve výživě pacienta s nádorovým onemocněním panuje bohužel spousta pověr a pacienti mohou být náchylní k různým nepodloženým, až nebezpečným stravovacím doporučením.

V letech 2015 a 2016 provedla Evropská koalice pacientů s rakovinou (dále ECPC) průzkumy na téma výživy a její důležitosti pro léčbu a život onkologických pacientů. Průzkumů se zúčastnili pacienti z 10 evropských zemí včetně České republiky. 69,7 % respondentů uvedlo, že poté, co u nich byla zjištěna rakovina, zhubli. Více než polovina lékařů (54,3 %) věnovala úbytku hmotnosti pozornost, ale 2/3 z nich neposkytly žádné rady, jak zvýšit chuť k jídlu. Problémy se stravováním zažívalo v průběhu nemoci přes 70 % pacientů. Více než 80 % pacientů se domnívalo, že jejich problémy se stravováním souvisejí s nemocí nebo terapií a že je důležité se při terapii vyhnout úbytku hmotnosti, přesto téměř 30 % z nich nemělo žádné informace o nutriční podpoře, včetně umělé výživy. Závěr studie uvádí, že většina pacientů by ráda měla k dispozici více informací o tom, jak během léčby i po ní zlepšit svou výživu.

V reakci na výsledky průzkumu se tým odborníků ve spolupráci s ECPC rozhodl upravit Deklaraci onkologických pacientů tak, aby zahrnovala i právo na vhodnou a bezodkladnou nutriční podporu.

Užitečné informace o výživě při onkologické nemoci a materiály ke stažení naleznete zde.

Vliv protinádorové léčby na výživu

Protinádorová léčba je v České republice na vysoké úrovni. Samotné onkologické onemocnění a léčba (chirurgická, chemoterapie, radioterapie) může ovlivnit příjem stravy. Obvykle s sebou přináší i nepříjemné vedlejší účinky. V kombinaci s menší fyzickou aktivitou pacient hubne, ztrácí svalovou hmotu a slábne.

Časté obtíže při protinádorové léčbě:

  • nechutenství, pocit sytosti;
  • změny vnímání chutí a vůně jídla (např. kovová pachuť po jídle);
  • nevolnost a zvracení;
  • nedostatek slin v ústech, přítomnost bolestivých lézí nebo boláků;
  • obtížné nebo bolestivé polykání;
  • průjmy, nebo naopak zácpa.

Co dělat

Je naprosto zásadní si před i v průběhu léčby udržet dobrý stav výživy, předejít hubnutí a udržet se v co nejlepší kondici! V průběhu onkologického onemocnění neplatí běžné zásady pro racionální výživu, prioritou je zachování síly a svalstva. Sami pro sebe můžete udělat opravdu hodně. Jakékoliv extrémní diety, včetně hladovění, mohou být velmi nebezpečné.

Doporučení

Dietní doporučení se mohou lišit podle typu rakoviny a léčby. Pokud máte jakékoliv pochybnosti, obraťte se na svého lékaře, nutričního terapeuta nebo lékaře nutricionistu. Shrnutí, jak si pomoci, najdete zde.

Zvyšte příjem kalorií

  • Nejjednodušší způsob, jak zvýšit obsah kalorií ve stravě, je zvýšit příjem tuku. Tuk obsahuje nejvíce energie. V jednom gramu je obsaženo 9 kcal.
  • Vybírejte si tučné potraviny – ideálně tučný tvaroh, jogurty, smetanu, přidejte máslo nebo olej do sladkých a slaných jídel.

Zvyšte příjem kvalitních bílkovin

  • Pacient při nádorovém onemocnění může potřebovat až dvojnásobné množství bílkovin než zdravý dospělý. To znamená až 2 g bílkovin na 1 kilogram tělesné hmotnosti a den.
  • Bílkoviny živočišného původu jsou biologicky hodnotnější než rostlinné, proto jim dejte přednost.
  • Zvyšte příjem kvalitního masa (nejvyšší obsah bílkovin má kuřecí, hovězí a ryby). Dalšími vhodnými potravinami jsou vejce, tvaroh, tvrdé sýry.
  • Biologicky hodnotné bílkoviny rostlinného původu najdete v sóje a dalších luštěninách.
  • Příklad složení potravin pro člověka s tělesnou hmotností 70 kg pro dosažení příjmu 140 g bílkovin:
    • 3 vejce, 1 vanička tvarohu, velké kuřecí stehno, 100 g tvrdého sýra a 150 g salátu s cizrnou nebo sójou.
  • Po domluvě se svým ošetřujícím lékařem doplňte i vitaminy a minerály. Nejpřirozenější způsob je z ovoce a zeleniny ve vhodné úpravě.

Vyzkoušejte sipping

  • Někdy může být opravdu těžké se do jídla přinutit a zkonzumovat dostatečné množství. Pro případy, kdy to nejde, je vhodné zařadit do jídelníčku i přípravky tekuté výživy – sipping. Více informací o sippingu najdete zde.
  • Sipping obsahuje všechny živiny v přesně definovaném množství. V lékárnách jsou dostupné různé varianty, chutě a konzistence. Existují i přípravky speciálně vyvinuté pro pacienty s nádorovým onemocněním se zvýšeným obsahem příznivých omega-3 mastných kyselin.

Zavedení sondy a PEG

  • Jsou situace, kdy je příjem normální stravy nebo sippingu zcela nemožný. To může nastat například, když pacient nemůže polykat. V takových případech se zavádí skrz nos do žaludku vyživovací hadička – sonda, kterou se pacientovi podává tzv. sondová výživa přímo do žaludku. Sonda bývá obvykle zavedena krátkodobě – po dobu dnů až několika týdnů.
  • Pokud je zapotřebí zajistit dostatečnou výživu po delší dobu, zavádí se tzv. PEG (perkutánní endoskopická gastrostomie). Jedná se o drobný zákrok, kdy se v břišní stěně udělá malý otvor, kterým se zavede vyživovací hadička, a tou se pak do žaludku podává sondová výživa. Řez je malý a rychle se zahojí. Správné ošetřování PEG vás naučí ve zdravotnickém zařízení, takže není potřeba se obávat, že to nezvládnete. PEG je bezpečnou a účinnou možností, jak zajistit dostatečný příjem energie a živin. Více o PEG najdete v těchto videích.
  • Pokud váš lékař doporučí zavedení PEG, nebraňte se tomuto řešení. Je to cesta, jak zajistit dostatečnou energii pro léčbu vašeho onemocnění.

Kdo může pomoci

K tématu výživy při nádorovém onemocnění je spousta veřejně dostupných materiálů. Vždy věnujte pozornost zdroji, kde jsou informace publikovány. Odkazy na důvěryhodné a lékařsky ověřené zdroje informací najdete zde.

Pamatujte, že důležitá je prevence. Pokud je pacient již vyhublý, je mnohem obtížnější situaci zvládnout. Konzultujte výživu se svým lékařem.

Lékař může doporučit návštěvu v ambulanci nutričního terapeuta nebo v nutriční ambulanci. Seznam ambulancí nutričních terapeutů najdete zde a seznam nutričních ambulancí zde.

Nutriční terapeut vyšetří váš nutriční stav, zhodnotí váš jídelníček z hlediska příjmu energie, bílkovin a dalších živin a navrhne adekvátní úpravu stravy, případně doporučí sipping. V závažnějších stavech, kdy je zvažována sondová výživa, je vhodné obrátit se rovnou na lékaře nutricionistu v nutriční ambulanci. Lékař vás důkladně vyšetří a doporučí vhodnou nutriční podporu. Lékař nutriční ambulance vám může předepsat na recept přípravky klinické výživy – sipping a enterální výživu do sondy. Přípravky enterální sondové výživy jsou obvykle plně hrazené zdravotními pojišťovnami. Lékař onkolog vám může předepsat sipping pro doplnění vaší stravy na dobu 1 měsíce. Více informací o předpisu klinické výživy najdete zde.

MALNUTRICE A SENIOŘI

Situace

Malnutrice je závažný život ohrožující stav, který postihuje všechny věkové kategorie. Mezi nejohroženější skupiny patří senioři. Včas nerozpoznaná a neléčená malnutrice vede ke ztrátě svalové hmoty, omezení pohyblivosti, nižší soběstačnosti, k opakovaným infekcím, zápalům plic, srdečnímu selhání, proleženinám, demenci, nehojení ran a v konečném důsledku ke zvýšené úmrtnosti. Pokud není malnutrice řešena včas, má negativní dopad na zdravotní stav seniora a kvalitu jeho života.

Klinické studie prokázaly, že dostatečná a včas poskytovaná nutriční podpora by měla být základní součástí léčby. Zásadním krokem je včasné rozpoznání projevů malnutrice, které lze zjistit pomocí tzv. nutričního screeningu. Pokud ztrácíte na váze, jíte méně než dříve a máte nějaké chronické onemocnění, je potřeba jednat.

Zařízení sociální péče

Samostatnou kapitolou je pobyt seniora v zařízení sociální péče, který je považován za rizikový faktor pro rozvoj malnutrice. Počet pacientů v tzv. proteinoenergetické malnutrici (kdy chybí nejen energie, ale hlavně bílkoviny) se v těchto zařízeních uvádí v rozmezí 23–85 %. V analýze více než 24 studií z 12 zemí vyšlo, že v riziku malnutrice v zařízeních sociální péče bylo 52,4 % mužů, resp. 53,7 % žen a v malnutrici 14,4 % mužů, resp. 13,5 % žen. To znamená, že dobře živených bylo pouze 33,3 % mužů a 32,7 % žen.

Co ovlivňuje stav výživy

Množství a kvalita stravy

Množství potřebné stravy, tedy nároky na příjem energie a živin, jsou u staršího člověka téměř stejné jako v dospělém věku. Negativní vliv na příjem i kvalitu stravy může mít snížená pohyblivost seniora, schopnost dojít si na nákup, uvařit si i nedostatek finančních prostředků na nákup potravin. Riziko malnutrice může zvýšit změna chutí, která vede k jednostranné stravě (například preference sladkých pokrmů) a často zbytečně omezující diety.

Fyziologické změny ve stáří

Ve vyšším věku dochází v těle k fyziologickým změnám, které mohou zvyšovat riziko malnutrice. To je například častější únava, nižší fyzická aktivita, která je hlavní příčinou svalového úbytku, špatný stav chrupu, který vede ke snížení konzumace např. masitých pokrmů, a nedostatek slin nebo zhoršené polykání, které opět mohou vést ke snížení příjmu stravy. Zácpa nebo průjem jsou ve vyšším věku častější a mohou spolu se špatným pitným režimem zvýšit riziko malnutrice.

Zdravotní stav

S vyšším věkem přicházejí i chronické nemoci, které samy o sobě mohou ovlivnit chuť k jídlu (srdeční selhání, cévní mozková příhoda, rakovina, cukrovka). Dalším nepříznivým faktorem je užívání velkého množství léků, zvlášť, pokud se užívají na lačno.

Doporučení

Dodržujte pitný režim

  • Průměrná denní potřeba u zdravého člověka je 1,5–2 litry tekutin na den. Při horečce nebo silném pocení je zapotřebí příjem tekutin zvýšit.
  • Dostatečný příjem tekutin je důležitý pro správnou funkci orgánů i pro psychický stav. Pomáhá předcházet zánětům močových cest a ledvinovým kamenům.

Udělejte si z jídla příjemnou záležitost

  • Věnujte pozornost přípravě jídla i stolování. Pokud je to možné, jezte s rodinou nebo s přáteli.

Jezte pestrou stravu

  • Zařaďte do jídelníčku ovoce a zeleninu v úpravě, která vám vyhovuje.
  • Konzumujte mléčné výrobky s vyšším obsahem bílkovin – například tvaroh, tvrdé sýry nebo skyr.
  • Nevyhýbejte se masu. Libové maso – obzvlášť kuřecí, hovězí a rybí, je cenným zdrojem bílkovin.
  • Používejte různá koření ke zvýraznění chuti pokrmů.
  • Pokud máte problém s chrupem nebo s polykáním, ovoce a zeleninu nastrouhejte a maso nakrájejte nadrobno, případně rozmixujte.

Udržujte se v kondici

  • Dobrá kondice a dobrý stav svalové hmoty jsou velmi důležité pro celkové zdraví a zvládnutí nemoci.
  • I když jste unavení a nechce se vám, jděte alespoň na malou procházku.
  • Podle dostupných návodů můžete cvičit i doma

Vyzkoušejte sipping

  • Někdy může být opravdu těžké se do jídla přinutit a zkonzumovat dostatečné množství. Pro případy, kdy to nejde, je vhodné zařadit do jídelníčku přípravky tekuté výživy – sipping. Více informací o sippingu najdete zde.
  • Sipping obsahuje všechny živiny v přesně definovaném množství. V lékárnách jsou dostupné různé varianty, chutě a konzistence. Existují i přípravky speciálně vyvinuté pro vyšší věk se zvýšeným obsahem bílkovin a vlákniny a také přípravky vhodné pro diabetiky nebo při nedostatečnosti ledvin.

Zavedení sondy a PEG

  • Jsou situace, kdy je příjem normální stravy nebo sippingu zcela nemožný. To může nastat například, když pacient nemůže polykat nebo příjem normální stravy fyzicky nezvládne. V takových případech se zavádí skrz nos do žaludku vyživovací hadička – sonda, kterou se pacientovi podává tzv. sondová výživa přímo do žaludku. Sonda bývá obvykle zavedena krátkodobě – po dobu dnů až několika týdnů.
  • Pokud je zapotřebí zajistit dostatečnou výživu po delší dobu, zavádí se tzv. PEG (perkutánní endoskopická gastrostomie). Jedná se o drobný zákrok, kdy se v břišní stěně udělá malý otvor, kterým se zavede vyživovací hadička, a tou se pak do žaludku podává sondová výživa. Řez je malý a rychle se zahojí. Správné ošetřování PEG vás naučí ve zdravotnickém zařízení, takže není potřeba se obávat, že to nezvládnete. PEG je bezpečnou a účinnou možností, jak zajistit dostatečný příjem energie a živin. Více o PEG najdete v těchto videích.

Kdo může pomoci

Pokud máte problém se stravováním, určitě to řekněte v první řadě svým blízkým. Mohou vám pomoci zajistit stravu nebo pomoci při jídle samotném, ale musí se dozvědět, že máte problém. Svěřte se a nenechávejte si své potíže pro sebe.

Pamatujte, že důležitá je prevence. Pokud je pacient již vyhublý, je mnohem obtížnější situaci zvládnout.

Konzultujte výživu se svým lékařem. Lékař může doporučit návštěvu v ambulanci nutričního terapeuta nebo v nutriční ambulanci. Seznam ambulancí nutričních terapeutů najdete zde a seznam nutričních ambulancí zde.

Nutriční terapeut vyšetří váš nutriční stav, zhodnotí váš jídelníček z hlediska příjmu energie, bílkovin a dalších živin a navrhne adekvátní úpravu stravy, případně doporučí sipping. V závažnějších stavech, kdy je zvažována sondová výživa, je vhodné obrátit se rovnou na lékaře nutricionistu v nutriční ambulanci. Lékař vás důkladně vyšetří a doporučí vhodnou nutriční podporu. Lékař nutriční ambulance vám může předepsat na recept přípravky klinické výživy – sipping a enterální výživu do sondy. Přípravky enterální sondové výživy jsou obvykle plně hrazené zdravotními pojišťovnami. Lékař onkolog vám může předepsat sipping pro doplnění vaší stravy na dobu 1 měsíce. Více informací o předpisu klinické výživy najdete zde.

MALNUTRICE A OPERACE

Situace

V průběhu života se může stát, že musíme podstoupit chirurgický zákrok a pobývat určitou dobu v nemocnici. Pokud je operace plánovaná, je velmi výhodné se na ni dobře připravit. Věnovat pozornost přípravě je dobré i v případech, kdy se jedná o zákrok menšího rozsahu, protože i ten se může neočekávaně zkomplikovat. S kvalitní přípravou významně roste šance na dobré hojení operační rány a snížení pooperačních komplikací. V aktivní přípravě nesete svůj díl odpovědnosti za výsledek operace. Správná výživa, posílení tělesné kondice, zanechání kouření a příjmu alkoholu měsíc před plánovanou operací jsou hlavní úkoly, ve kterých je váš odpovědný přístup rozhodující.

Operace se dá přirovnat k náročnému sportovnímu výkonu. Tělo potřebuje mít dostatečné rezervy pro „úklid“ poškozených tkání po operačním výkonu a současně i pro funkci krevního oběhu, svalů, kostí a kůže, aby hojení probíhalo kvalitně a bez zánětu.

Pacient v dobré kondici a v dobrém nutričním stavu:

  • stráví v nemocnici kratší dobu;
  • má méně komplikací v podobě infekcí nebo rozpadu operační rány;
  • má menší pravděpodobnost, že bude muset jít do nemocnice opakovaně;
  • potřebuje méně léků;
  • celková doba rekonvalescence je kratší.

Co ovlivňuje výživu

Před operací

  • Strach z operace

Strach z neznámého je přirozený, nicméně může vést k omezení příjmu stravy, a to je před operací nežádoucí.

  • Dodržování přísných diet, snaha snížit hmotnost

Pokud má pacient nadváhu, je vhodné snížit hmotnost například před výměnou kyčelního nebo kolenního kloubu, ale v dostatečném předstihu před operací – to znamená v řádu měsíců!!! V období 2–4 týdny před operací není pro hubnutí místo. Pokud hubnete těsně před zákrokem, tělo se dostane do „katabolismu“, kdy odbourává vlastní tkáně, a to je pro následný operační výkon a hojení velmi rizikové.

  • Nechutenství a snížená schopnost přijímat stravu

Váš zdravotní stav možná způsobil, že nemáte na jídlo chuť nebo zvládnete jen malé porce.

Po operaci

  • Po chirurgickém zákroku

Po chirurgickém výkonu je vaše výživa v rukou lékařů a je potřeba se řídit jejich pokyny. Určitou dobu můžete pociťovat nevolnost, která je po výkonu v celkové anestezii častá a většinou brzo odezní. V nemocnici se postupně vrátíte k běžné stravě podle vašeho stavu.

  • Doma

I když už máte vše za sebou a jste ve svém prostředí, je nutné věnovat výživě pozornost. Omezování stravy a zejména nedostatek bílkovin může způsobit vaše oslabení a vést k pooperační komplikacím.

Doporučení

Před operací

  • Strava

Platí, že čím větší operace vás čeká, tím větší pozornost musíte věnovat přípravě. Vaše strava musí být kvalitní a obsahovat dostatek energie, bílkovin a vitaminů. V případě nejistoty se obraťte na nutričního terapeuta, nejlépe v zařízení, kam půjdete na operaci.

  • Sipping

Pokud vás čeká chirurgický zákrok většího rozsahu, je vhodné přibližně 7–14 dní před operací do jídelníčku zařadit 2 přípravky sippingu (tekutá výživa, nutriční doplněk) s vysokým obsahem bílkovin denně, i když je váš nutriční stav dobrý. Vhodný přípravek vám pomůže vybrat nutriční terapeutka nebo se informujte v lékárně. Sipping vám pomůže dodat nejen energii, ale hlavně potřebné množství bílkovin. Další možností, jak doplnit bílkoviny, je zařadit do jídelníčku bílkovinu v prášku, který se dá přimíchat do jídel nebo nápojů. Tyto přípravky se rovněž dají zakoupit v lékárně.

  • Kondice

Před operací byste měli věnovat dostatečnou pozornost i fyzické přípravě, svaly budete velmi potřebovat. Zvolte druh pohybu, který je vhodný pro vaši zdravotní situaci, a tomu se před operací pravidelně věnujte. Velmi pozitivní je samotný efekt rychlejší chůze nebo chůze do schodů. Pohyb má vliv také na zlepšení funkce krevního oběhu.

Po operaci

  • V nemocnici

Až to váš stav dovolí, budete se moci posadit, postavit se i pohybovat po oddělení. To je velmi žádoucí nejen pro obnovu funkce střev, která může být zákrokem ovlivněna, ale také pro zachování svalstva a pro lepší cirkulaci krve. Obojí je důležité pro hojení operační rány.

Časté jsou otázky, co vám mají vaši blízcí do nemocnice přinést. V tomto ohledu je vždy žádoucí se předem domluvit s ošetřujícím personálem, co je pro vás vhodné. Nemá význam to s množstvím přinesené stravy přehánět.

  • V domácím prostředí

Před propuštěním z nemocnice se důkladně informujte o tom, jaká strava a případně sipping jsou pro vás vhodné. Je namístě se poradit s nutriční terapeutkou. I v domácím prostředí je strava neméně důležitá. Je potřeba nahradit to, co jste operačním výkonem ztratili – tekutiny, svaly – a dodat tělu vše, co potřebuje k hojení operační rány. Vaše strava by měla být pestrá a bohatá na bílkoviny. I po operaci vám může být užitečný sipping, pokud je váš příjem stravy omezen.

Také mějte na paměti, že proces hojení urychluje vhodná a důsledná rehabilitace.

Kdo může pomoci

Zásadní je prevence. Pokud před operací hubnete, je vaše tělo ve stavu, kdy spotřebovává vlastní tkáně, které budou zapotřebí pro nastartování hojení. Pokud je pacient již vyhublý, je mnohem obtížnější situaci zvládnout. V některých případech bývá vhodné operaci odložit do doby, až se pacient dostane do žádoucího nutričního stavu. V případě pochybností se neváhejte obrátit na svého lékaře.

Lékař může doporučit návštěvu v ambulanci nutričního terapeuta nebo v nutriční ambulanci. Seznam ambulancí nutričních terapeutů najdete zde a seznam nutričních ambulancí zde.

Nutriční terapeut vyšetří váš nutriční stav, zhodnotí váš jídelníček z hlediska příjmu energie, bílkovin a dalších živin a navrhne adekvátní úpravu stravy, případně doporučí sipping. V závažnějších stavech, kdy je zvažována sondová výživa, je vhodné se obrátit rovnou na lékaře nutricionistu v nutriční ambulanci. Lékař vás důkladně vyšetří a doporučí vhodnou nutriční podporu. Lékař nutriční ambulance vám může předepsat na recept přípravky klinické výživy – sipping a enterální výživu do sondy. Přípravky enterální sondové výživy jsou obvykle plně hrazené zdravotními pojišťovnami. Lékař onkolog vám může předepsat sipping pro doplnění vaší stravy na dobu 1 měsíce. Více informací o předpisu klinické výživy najdete zde.