Jak se vlastně zjišťuje riziko podvýživy? Mohlo by se zdát, že snadno. Je to přece jasné, zhubl a vypadá nemocný. Jenže ono to tak jasné není, obzvlášť, když pacient vypadá, tak říkajíc „blahobytně“.
Důležitou roli hraje čas. Odborníci zjišťují, jak se změnila váha pacienta za poslední 3-6 měsíců, hranicí rizika je ztráta více než 5% váhy za posledních 6 měsíců. Dalším parametrem je tzv. index tělesné hmotnosti, který si můžete spočítat v naší kalkulačce rizik malnutrice Spočítejte si riziko malnutrice. Omezení příjmu stravy se také bere do úvahy. Rizikové je, pokud do sebe nedostanete více než polovinu vaší obvyklé porce za poslední týden. Velmi důležitý je také váš zdravotní stav, zda trpíte nějakým akutním nebo chronickým onemocněním.
Odborníci dále používají různé způsoby vyšetření stavu svalstva například pomocí speciálních bioimpedančních přístrojů, které umí změřit složení těla, včetně svalové hmoty. Množství a kvalita svalstva se dá zjistit i s využitím zobrazovacích metod, jako je ultrazvuk nebo počítačová tomografie (CT).
K diagnostice se využívají i krevní hodnoty, které souvisí s malnutricí, jako například celkové množství bílkovin v krvi, hladina bílkoviny albuminu nebo pre-albuminu. Podle množství dusíku v moči se dá rovněž usuzovat na stav výživy.
I obéznímu člověku může hrozit podvýživa. Nemoc nemusí být na první pohled vidět a nevíte, jestli před měsícem dotyčný nevážil o 15 kg víc.
