Malnutrice je stav výživy, který je způsoben nedostatečným, nadměrným nebo nevyváženým příjmem energie, bílkovin a dalších živin a/nebo poruchou vstřebávání živin z již přijaté potravy. Malnutrice má nepříznivý vliv na složení a funkci těla i celkový zdravotní stav. V důsledku malnutrice dochází zejména k úbytku svalové hmoty.
Malnutrice může být těžko rozeznatelná, obzvláště u osob, které trpí nadváhou nebo obezitou. K malnutrici může dojít pomalu a postupně, proto bývá problematické ji odhalit již v počátečním stadiu.
Nejběžnějším příznakem možného vzniku malnutrice je neúmyslná ztráta hmotnosti během posledních 3 až 6 měsíců, např. si můžete všimnout, že jsou vám volné šaty, prsteny, ostatní šperky nebo zubní náhrady.
Dalšími příznaky malnutrice, kterým je třeba věnovat pozornost mohou být:
Kdo může být ohrožen rizikem malnutrice?
Sociální faktory, které mohou být příčinou zvýšeného rizika malnutrice:
Příklady fyzických faktorů, které mohou zvyšovat riziko malnutrice:
Malnutrice ovlivňuje všechny systémy v těle, způsobuje zvýšenou náchylnost k onemocněním, komplikace a v extrémním případě i smrt.
| Tělesný systém | Důsledky malnutrice |
| Imunitní systém | Snížená schopnost obrany proti infekcím Zhoršené hojení ran |
| Svaly | Snížená schopnost pohybu může vést ke vzniku proleženin a krevních sraženin Pády Snížená schopnost vykašlávání vede k plicním infekcím a zápalu plic Srdeční selhání |
| Ledviny | Neschopnost regulovat ionty a tekutiny může vést k dehydrataci nebo zadržování vody |
| Mozek | Malnutrice vede k apatii, depresi, uzavření se do sebe, zanedbávání péče o sebe a zhoršeným sociálním vztahům |
| Narušená tepelná regulace | Malnutrice může vést k podchlazení |
Pokud je příčinou vzniku nebo zhoršení podvýživy přítomnost nemoci, hovoří se o malnutrici při nemoci. Malnutrice při nemoci je významným klinickým i ekonomickým problémem. Kvalifikovaný odhad s využitím zahraničních dat uvádí pro Českou republiku 60 miliard Kč jako roční náklady na zdravotní a sociální péči vyvolanou zdravotními komplikacemi a dalšími následky malnutrice při nemoci. Malnutrice se týká až 40 % hospitalizovaných pacientů. Častým důsledkem malnutrice je prodloužený pobyt v nemocnici a horší prognóza pacientů.
Malnutrice v onkologii
Výživa je při léčbě rakoviny klíčovým faktorem, jelikož pomáhá pacientům nemoc, ale i terapii lépe snášet. Často ale bývá během léčby zanedbávána. V roce 2015 a 2016 provedla Evropská koalice pacientů s rakovinou (dále ECPC) průzkumy na téma výživy a její důležitosti pro léčbu a život onkologických pacientů. Průzkumů se zúčastnili pacienti z 10 evropských zemí včetně České republiky. 69,7 % respondentů uvedlo, že poté, co u nich byla zjištěna rakovina, zhubli. Více než polovina lékařů (54,3 %) věnovala úbytku hmotnosti pozornost, ale 2/3 z nich neposkytly žádné rady, jak zvýšit chuť k jídlu. Problémy se stravováním zažívalo přes 70 % pacientů v průběhu nemoci. Více než 80 % respondentů se domnívalo, že jejich problémy se stravováním souvisejí s nemocí nebo terapií a že je důležité se při terapii vyhnout úbytku hmotnosti, přesto téměř 30 % nemělo žádné informace o nutriční podpoře, včetně umělé výživy. Závěr studie uvádí, že většina pacientů by ráda měla k dispozici více informací o tom, jak během léčby i po ní zlepšit svou výživu.
V reakci na výsledky průzkumu se tým odborníků ve spolupráci s ECPC rozhodl upravit Deklaraci onkologických pacientů tak, aby zahrnovala i právo na vhodnou a bezodkladnou nutriční podporu.
Více o výživě při onkologické nemoci naleznete zde.
Malnutrice je závažný život ohrožující stav, který postihuje všechny věkové kategorie, přičemž mezi nejohroženější skupiny patří senioři. Včas nerozpoznaná a neléčená malnutrice vede ke ztrátě pohyblivosti, soběstačnosti, k opakovaným infekcím, zápalům plic, srdečnímu selhání, proleženinám, demenci, nehojení ran, a v konečném důsledku ke zvýšené úmrtnosti. Pokud v průběhu péče o seniory malnutrice není rozpoznána, má negativní dopad na zdravotní prognózu seniora a kvalitu jeho života.
Klinické studie prokázaly, že dostatečná a včas poskytovaná nutriční podpora s využitím všech dostupných prostředků by měla být základní součástí léčebného procesu. Je prokázáno, že tato intervence je zároveň i nákladově efektivní. Zásadním krokem v identifikaci pacientů v malnutrici je tzv. nutriční screening.
Pobyt seniora v zařízení sociální péče je považován za rizikový faktor pro rozvoj malnutrice, což potvrzuje mnoho mezinárodních studií. Počet pacientů v tzv. proteinoenergetické malnutrici se v těchto zařízeních uvádí v rozmezí 23–85 %. V analýze více než 24 studií z 12 zemí vyšlo, že v riziku malnutrice v zařízeních sociální péče bylo 52,4 % mužů resp. 53,7 % žen a v malnutrici 14,4 % mužů resp. 13,5 % žen. To znamená, že dobře živených bylo pouze 33,3 % mužů a 32,7 % žen.
Nejdůležitějším prvním krokem je riziko malnutrice rozeznat. Jakmile si jej osoba v riziku nebo ti, kteří o ni pečují uvědomí, mohou stačit k zvrácení negativního vývoje nutričního stavu jednoduchá opatření ke zvýšení příjmu stravy. Například je známo, že podání doplňků stravy malnutričním pacientům snižuje riziko rozvoje komplikací, jako je rozpad rány, o 70 % a úmrtí o 40 %.
Jakmile je pacient vyhodnocen z hlediska malnutrice jako rizikový, je nutné jej detailně vyšetřit a zjistit všechny faktory, které k tomuto stavu přispívají. Léčba by měla vždy být individuálně přizpůsobena potřebám jedince, ale obecně lze konstatovat, že pokud je osoba schopná jíst a nemá sníženou chuť k jídlu, volí se přístup „jídlo především“. Ten může znamenat nutriční poradenství ohledně konkrétních jídel a jejich obohacení (fortifikace), svačin a výživných nápojů. Vždy by však měly být stanoveny konkrétní nutriční cíle, nutriční plán a jeho monitorování, aby bylo cílů reálně dosaženo.
Pokud jednoduchá opatření nestačí nebo pokud má pacient sníženou chuť k jídlu, může nutriční terapeut nebo lékař provést cílené vyšetření nutričního stavu a na jeho základě doporučit navíc tzv. sipping. Sipping (neboli tzv. perorální nutriční doplňky) jsou výživné potraviny pro zvláštní lékařské účely tekuté nebo krémovité konzistence s definovaným složením. Lékař nebo nutriční terapeut může také doporučit doplněk stravy obsahující vitaminy nebo minerální látky.
Pacientům, kteří jíst nemohou nebo nejedí dostatečně, může být podávána umělá výživa, a to buď do trávicího traktu (enterální výživa) nebo přímo do žilního řečiště (parenterální výživa). Výrobky enterální i parenterální výživy jsou vyráběny průmyslově tak, aby obsahovaly všechny živiny, které tělo potřebuje. Vhodnost zahájení umělé výživy určí na základě vyšetření opět lékař nebo nutriční terapeut.
Nejčastěji je výživa podávána sondou, která prochází nosem až do žaludku (tzv. nasogastrická sonda). Je určena pro krátkodobou (méně než 4 týdny) nutriční podporu po dobu zotavování se z nemoci. Pro dlouhodobější podávání výživy do žaludku je určena tzv. perkutánní gastrostomie neboli PEG, sonda, která prochází břišní stěnou přímo do žaludku. Pokud nelze podávat výživu do žaludku, je možné zavést sondu až do jejuna neboli lačníku, části tenkého střeva, a to buď krátkodobě nosem (nasojejunální sonda) anebo dlouhodobě přímo přes břišní stěnu do jejuna (perkutánní jejunostomie či gastrojejunostomie neboli PEJ). Při břišních operacích je někdy možné před uzavřením operační rány zavést tenkou sondu přímo do tenkého střeva (chirurgická jejunostomie).
Pokud nelze pro vyživení organismu použít trávicí trakt (například u pacientů, kterým byla část trávicího traktu odebrána nebo u pacientů, jejichž trávicí trakt má omezenou funkčnost a není schopen vstřebávat živiny), může být výživa podána přímo do krevního řečiště. Sterilní komplexní výživa, přizpůsobená na míru potřebám pacienta, je podávána prostřednictvím katétru do žíly. U většiny pacientů se parenterální výživa podává po dobu hospitalizace ne déle než několik týdnů, po dobu zotavování z nemoci. Ovšem pro některé pacienty je parenterální výživa jediný možný způsob, jak přijímat živiny, ti pak mají možnost naučit se výživu si sami aplikovat ve vlastních sociálních podmínkách (domácí parenterální výživa).